Kdo před pěti lety obdivoval staromilský přístup filmu Rychlí a zběsilí, který kombinoval klasickou filmovou akci s neústupnými automobilovými honičkami, bude spokojen i tentokrát. A je dost možné, že takový divák bude Justina Lina obdivovat ještě o něco víc. Podobná věc se totiž stala mně.
Čtvrtý díl série plné rychlých aut, žhavého slunce, temných nocí a krásných žen mě svého času zahřál u srdce stejně jako filmy předcházející (výjimkou zůstává možná až příliš rozjívená dvojka z Miami). Potěšil sice adekvátně k předcházejícím dílům a tomu, kam se podle diváckých reakcí série ubírala (tedy kvalitativně stále níž), ale postupem času vzpomínky na něj malinko vybledly. A ještě více blednou v přímém srovnání s dílem pátým.
V něm se totiž řadí další rychlostní stupeň a přichází opravdová a plnohodnotná letní akční pecka, u které se nemusíte sami sebe ptát, jestli se vám opravdu líbí nebo jestli neděláte nějakou menší úlitbu sérii. Tady se totiž nestihnete pořádně nadechnout. Jen co se na samém startu vrátíme k zatčenému Dominicu Torretovi, jeho sestře Mie nebo k bývalému policistovi Brianovi O’Connerovi, je pedál až na podlaze. Kradou se auta, skáče se z vlaku i do něj, padá s útesu a koketuje s loupeží století. A to nejsme ani za první dvacetiminutovkou. Aniž bych chtěl nějak prozrazovat následující děj, nijak závratně se zvolňovat nebude. Ne snad, že by se na plátně kaskadéři dvě hodiny v kuse pletly mezi létajícími auty a výbuchy, ale ani jednou se mi během sledování nestalo, že bych si přál „už aby tam zase byla nějaká akce“. Na to je totiž tempo filmu dávkováno až obdivuhodně přesně.
Kdo si ale myslí, že už minulý díl byl dostatečně akční a rychlý, tomu s čistým svědomím řeknu argument, který ho v mých očích povyšuje z dobré filmu na film výborný. Dwayne The Rock Johnson. Tento bývalý wrestler se ve filmové branži více či méně úspěšně pohybuje už pěkných pár let, ale až jeho přátelství s Vinem Dieselem ho přivedlo k pořádné akční sérii a dopomohlo mu tak k – troufám si říct – životní roli. V každé své scéně či replice v kůži policisty Lukea Hobbse srší charismatem a respektem na hony daleko. Jeden z vrcholných okamžiků filmu pak přichází ve chvíli, kdy právě Rock a Diesel „zkříží pěsti“. U této scény jsem se přistihl, jak jenom zírám na plátno a moje myšlenky se dají charakterizovat asi jen větou „Ti dva jsou neskutečný zvířata“.
A když už jsem si myslel, že tenhle akčňák se směle zařadí po bok dodnes pamětihodného prvního dílu, přijde infernální poslední půlhodinka, která je tak oslňující a (v dobrém slova smyslu) ohlušující, že nezbývá než konstatovat, že podobně nabouchaný snímek pro milovníky akce tu zkrátka ještě letos nebyl.
V době psaní této recenze je jisté, že tržby Rychle a zběsile 5 překročily celosvětové neuvěřitelnou půlmiliardu, takže potvrzení o budoucím natáčení šestého dílu bylo už jen formalitou. Po tomto zážitku se na ni ale můžu těšit jako na jeden z potenciálně nejnabitějších blockbusterů příštích let.
