Zelená míle je převzata z románu Stephena Kinga, který byl napsán v několika částech a obsahuje mnoho nadpřirozených věcí, které se stávají v Death Row ve vězení v Louisianě uprostřed ekonomické krize v roce 1935. Je to svým způsobem nábožensky zaměřený snímek, který divákovi nabídne víru v nadpřirozeno a člověku bez víry zas pocit že dobro vyhraje nad zlem.
Zelená míle je přezdívka pro oddělení v Louisianské státní věznici, kde má podlaha vybledlou zelenou barvou, kde se každý na smrt odsouzený vězeň vydává na poslední pochod k elektrickému křeslu. Film, který trvá tři hodiny, vypráví příběh o nevinném černém vězni, který je ve věznici za vraždu a znásilnění dvou malých bílých dívek. Film je vyprávěn z pohledu minulosti, kdy 108letý Paul Edgecombe vypráví svůj životní příběh zasazený do doby, kdy právě pracoval ve zmíněné věznici jako dozorce.
John Coffey (Michael Clarke Duncan), je hodný a zároveň prostoduchý muž s nadpřirozenými léčivými schopnostmi, který všem, kterým je představen, vysvětluje, že jeho jméno není stejné jako coffee (káva).
Následuje příběh o noční směně v Death Row vyprávějící o mnoha neuvěřitelných věcech: inteligentní myš oživená z mrtvých; dozorce vězeňské stráže Paul Edgecombe (Tom Hanks), který byl vyléčen z těžké infekce močových cest tím, že mu Coffey položil ruce na varlata; dozorce ve vězení (James Cromwell), kterému John Coffey vyléčí ženu apod. John Coffey, krom toho, že umí léčit, mívá také vize o těch, kterých se dotkne. Díky tomu pozná, že je ve vězení s někým, kdo skutečně zabil a znásilnil dívky, za které je on sám odsouzený.
Zelená míle je nejvěrnějším vyprávěním románu Stephena Kinga, který kdy byl natočen, a tak někdo, jako jsem já, kdo není jeho největším fanouškem, uvízl s filmovými excesy populárního spisovatele. Je těžké říci, co se film snaží říci poté, co tráví tolik času na chodcích vězeňských pracovníků a vězňů, protože režisér Frank Darabont (Vykoupení z věznice Shawshank) nikdy neodhalí skutečné poselství tohoto filmu. Obrázek si tak musí nakonec udělat divák sám. Což je vlastně dobře.
Je to film ukazující zázraky (ne)uvěřitelným způsobem. Někteří diváci mohou být zaujati benigní náladou příběhu, jiní se mohou nadchnout, když vidí, jak funguje elektrické křeslo, zatímco jiným by se film mohl líbit pro jeho solidní vývoj hlavních postav. Tomuto nepravděpodobnému thrilleru se nakonec dá uvěřit (samozřejmě je to pořád film). Lépe by se podával, kdyby byl zredukován na přibližně osmdesát nebo devadesát minut. Darabont tráví hodněš času s myší zvanou Mr. Jingles, která v příběhu nemá žádný podstatný význam a jejíž animované dovádění mě z větší části bavilo.
Nejlepší na filmu bylo představení Toma Hankse milého strážce po Duncanovu přítomnost po roli Davida Morseho jako stálého vězeňského strážce Death Row. Herci byli všichni úžasní, nemohli se o nic lépe vypořádat, zejména proto, že se zabývali materiálem, který bylo velmi těžké spolknout.
Skupina stráží v Death Row je téměř nejhezčí parta kolegů, se kterými byste se kdy chtěli setkat, kromě jednoho, který je jednorozměrný sadistický blbec Percy Wetmore (Doug Hutchison). Paul o něm říká: „Ten muž je zlý, neopatrný a hloupý – to je na takovém místě špatná kombinace.“ Tuto práci získal jen proto, že jeho teta je vdaná za guvernéra státu, a přestože si mohl vybírat z různých pozic ve státní správě vybral si ale tu, kde může sledovat popravy lidí.
Vězni jsou také ve směs sympatičtí až na jednoho sadistického vraha (Sam Rockwell), který sám na konci příběhu umírá právě rukou neoblíbeného Percyho Wetmora.
Jde o velmi povedený snímek, o velmi kvalitní příběh a o skvělé herecké představení všech zúčastněných herců. Vytknout se dá filmu pouze délka, což bylo asi způsobeno hlavně tím, že režisér chtěl dostát původní předloze. Film už v kině neuvidíte a to je asi škoda, protože v kině, kdy opravdu nemůžete opustit své místo, jste plně oddáni příběhu a hltáte jej až do konce.
