Kate Beckinsaleová se vrací jako sexy vampýrka Selena , jde celkově o čtvrtý návrat do světa v němž řádí upíři a lykani a první zápis v podobě 3D.
Underworld: Probuzení začíná malou rekapitulací předešlého a dává tak náhodnému divákovi možnost získat představu o příběhu. Je to chytrý tah, ale stejně jako předchozí tři filmy, i zde děj úzce souvisí s předchozími a je o něco méně přístupný lidem, kteří neviděli alespoň první dva snímky. Příběh totiž navazuje tam, kde jeho starší bratříček v roce 2006 skončil. To jest, uprostřed nejasné futuristické bitvy mezi upíry a lykany, v níž nás zpět vítá, stále ohromující upíří kočka Selena (39 let), Kate Beckinsaleová a její těsný obleček z černé kůže. V této budoucnosti lidé odhalili upíry i lykany a zahájili proces „masové čistky“, což je příležitost, jak oba znepřátelené druhy, donutit spolupracovat. Selena se probudí po více než deseti letech v neprodyšně biotechnologické laboratoři, kterou provozuje zlověstný vědec (Stephen Rea). Záhy zjišťuje, že přišla o svého vlkodlačího milence Michaela (Scott Speedman), ale získala dceru Evu (Indie Eisley), která se narodila během jejího zmražení. Následně utíká z vězení a dál už to znáte…
I když několik pěkných zvratů existuje. Přesto jsem si nemohla pomoci, a cítila jsem, jako bych se dívala na stejný snímek, jenž mi běžel před očima před 9 lety … a znovu pak před 6 lety. Sice byly přidány nové klíčové prvky, mající svou důležitost v některých scénách. Celkové vyznění filmu ovšem stejně nejvíce evokuje předchozí díly. To zahrnuje opakující se body spiknutí, ale i vizuální stránku stále si zakládající na modro-černém osvětlení, zpomalených gymnastických pohybech, elegantně oblečených upíry a rváčských vzhledech vlkodlaků. Je tu jakýsi pocit, navozující dobu filmů z 90. let, který se mi líbí, ale i když tvůrci zůstali věrní kořenům, je třeba také přizpůsobit pokračování nové době. A tady se tak bohužel nestalo, necítila jsem žádnou evoluci. Možná za to může nové duo režisérů (Mans Marlind, Björn Stein) snažící se být, co nejvěrnější odkazu předchozích filmů, a tak jen kopírují, to co dříve fungovalo a žádnou svou novou hodnotu nepřidávají. Samozřejmě to nemusí být nutně špatná věc, ale poukazuje na to, co bylo vždy největší problémem série – žádná skutečná totožnost.
Samotné obsazení ničím neohromí, mužské protějšky jednoznačně válcují, ženské kolegyně a kromě již zmiňované Beckinsaleové, která je tentokrát rozhodně temnější a brutálnější, stojí za zmínku ještě Indie Eisely jako hybridní dcera upíra a lykana. Její charakter si užije svou „Hulk“ scénu a její vztah se Selenou se snaží alespoň o nějaký kousek emocionální rezonance v jinak chladném snímku. Akční sekvence jsou bohaté, ale nic víc než slušné a není nutné je vidět ve 3D. Vše rychle odsýpá, 88. minut dlouhá stopáž znamená, že akce přebírá vyšší prioritu než děj samotný. Je to stále ta dobrá ozvěna „Matrixu“, kdy všechno vybuchuje a místo zpomalených kulek, lítají prostorem kapky krve Zkrátka Selena je zpátky a přestože je stále těžce neoriginální, tentokrát je alespoň děsivější a zcela nekompromisní.
Je pro mě těžké se rozhodnout, zda film doporučit nebo nikoliv. Příběh je prostý s malou dávkou napětí. Bojové scény jsou předvídatelné, ale zajímavé a rozhodně dobře udělané. Přesto jsem nikdy neměla fakt „cool“ pocit. Pokud jste fanouškem této série nebo scifi/hororových příběhů, budete pravděpodobně spokojeni. Avšak nenacházím žádný závažný důvod, proč tento film vidět jindy než v deštivý den. Samotné 3D můžete s klidem přeskočit – je to fajn, ale nic zvláštního. A to se dá vlastně říct o celém Underworldu.
