V novém filmu režiséra Andrewa Niccola, Vyměřený čas, Justin Timberlake hraje 28-letého Willa Salase ve společnosti, kde se fyzické stárnutí zastaví na čísle 25. Stárnoucí gen se totiž vypne a vy získáváte zářící lhůtu na ruce. V oněch 25-letech dostanete ještě jeden rok zdarma a pak už si musíte zasloužit, vydělat, ukrást nebo zdědit každou minutu po zbytek svého života. Samozřejmě, že ti kteří jsou bohatí, žijí věčně, a ti kteří jsou chudí se snaží najít způsob, jak si odpracovatt na každý, další den, aby nedošlo k vyčerpání času, což vede k okamžité smrti. Tahle budoucnost zkrátka není fér a čas jsou peníze. Po hrozné tragédii se Will setkává s tajemným mužem, který nashromáždil tolik času, že už nechce žít a před spácháním sebevraždy ještě stihne vše předat Willovi. Ten pak opouští svět živořících a vydává se do světa mocných a úspěšných, v němž se ale necítí dobře a nenachází tolik toužebné místo. Pocit vyděděnce rázem umocní falešné obvinění z vraždy záhadného cizince. Will je nucen dát se na útěk a sebou bere, jak jinak, krásné rukojmí (Amanda Seyfreid). Žije z minuty na minutu, pátrá po pravdě a zároveň se stává jakýmsi Mesiášem, jenž dává čas chudým, ve snaze narušit totalitní společnost. Rázem je jasným terčem Strážců času, novodobého Gestapa, , v čele s vůdcem Raymondem Leonem (Cillian Murphy), snažícího se ho zastavit za každou cenu.
Začnu od toho, co jsem si ve filmu opravdu užila. Jde o poměrně chytrý snímek v jednotlivých detailech, opravdu jsem ráda za to množství střípků, obohacující příběh a dávající jasnou představu o tom, jak obchodování s časem fungovalo. Pracovní aspekty ekonomiky jsou stanoveny podrobně. Avšak na druhou stranu, o tom jak je možné, že lidská těla se ani po sto letech nerozpadnou, se nedozvíte vůbec nic.Vyměřený čas je cool nápad, kterému ale chybí provedení jaké by si zasloužil. Scénárista a režisér Andrew Niccol vytváří zajímavý nový svět, který není vůbec hezký, s jemnými narážkami na ten, ve kterém žijeme. Přesto ve finále nevidíte smysl filmu a nevíte, proč se to všechno děje. A to je velká piha na kráse samotného příběhu. Děj je možná výživný a dost chytrý pro epizodu Twilight Zone. Převedením na celovečerní film se však z něho stává nepřesvědčivý pokus o budování světa a jen velmi hloupé hraní si na Bonnie a Clyde nebo Robina Hooda. Láska se stává mocným nástrojem ve válce proti systému, rozdělující společnost dle hospodářského systému na extrémní třídy. Problém je v tom, že chemie mezi Justinem a Amandou je nulová. To už je zajímavější sledovat, jak se z popového zpěváka stává herec. Justin běhá jako blázen, skáče, bojuje o život a mnoho dalšího. Je to velmi fyzický, velmi současný, dobrý výkon , který dodává filmu tolik potřebné uvěřitelnosti a patří mezi to lepší, co ve filmu uvidíte.
Také ve mně převládá pocit, že 20th Century Fox po projektu skočilo, jakmile zaslechlo, že každá postava v něm bude do 25-let a bude vypadat jako Olivia Wilde, Amanda Seyfried a Justin Timberlake. Opravdu nikdo v tomto filmu nemá tělesného tuku nad 5% . Jde trochu o prvoplánové a jednoduché počty, kdy díky nízké věkové hranici stárnutí, jsou do filmu obsazeny jen mladé, hezké tváře. Jedná se o svět, kde je každý nádherný, a to i posmrtně. Zda tato nová strategie bude úspěšná jako obchodní taktika se teprve uvidí. Snímek také chvílemi odkazuje a připomíná film Ostrov od Michaela Baye, minimálně koncepty jsou si velmi podobné a pak znepokojivé otáčení kamery o 180 stupňů a její rotování kolem dvou postav.
Režisér vytvořil mírně futuristický thriller, jenž je ale bohužel prázdný a plný chyb. Například Ghetto je obýváno lidmi, kteří vypadají, že žijí téměř v módní čtvrti Brooklyn. Niccol měl jistě spoustu dobrých nápadů, žel se je snažil nacpat do jednoho filmu. A tak nám servíruje prvky z dramatu a pomsty, chase film, romantiku a politickou satiru nacpanou do filmu, který neustále přepíná, vytváří černé díry v ději a nakonec se odcizuje svému publiku. Vyměřený čas tak zůstal za očekáváním a možnostmi.
