Dluh je intenzivní špionážní thriller, nabitý izraelsko-nacistickým nábojem a promyšlené morální drama. Starší Rachel, oscarová Helen Mirren je klíčem, který odemyká příběh a jeho dilemata. Film celkově je požehnán výborným obsazením a především Jesper Christensen je nezapomenutelný. Snímku se ujal britský režisér John Madden, který dokázal, že byl dobrou volbou pro zpracování získaného materiálu. Už v minulosti režisér ukázal, jak obzvláště je obratný pokud jde o mnohovrstevné příběhy (Zamilovaný Shakespeare, Paní Brownová). Snímek je adaptací dobře přijímaného izraelského filmu Ha-Hov z roku 2007, jenž byl scénáristy rozšířen o těžkou tíhu minulosti, tuto linku má na starosti Matthew Vaughn, Jane Goldman a Peter Straughan.
Madden má cit pro citlivé scény, čehož krásně využívá kameraman Ben Davis (Hvězdný prach). Začátek filmu mluví za vše, v útrobách vojenského transportního letadla, vidíme tři lidi schované ve stínu, náhle se zadní rampa otevře a jeden z nich šeptá, „dýchejte“a film začíná okamžitě útočit na naše smysly. Po této skvělé narážce na předchozí intriky se příběh přesouvá do roku 1997 v Tel Avivu. Rachel, která odešla od Mossadu a vede nyní usedlý život, se ocitá, ač nerada, znovu v centru pozornosti. Její dcera totiž napsala knihu, zachycující celou operaci, která se stalo o 30 let dříve. Na večírku pořádaného ke křtu knihy čte Rachel nahlas krátký úryvek a zároveň zásadní událost, na které je celý snímek postaven. Zároveň skrz postavu Rachel se ohlížíme za misí a v jejích vzpomínkách odhalujeme skutečnou pravda. Nakonec musí všichni čelit tomu, co skrývali před svou rodinou, dětmi a zbytkem světa. Do záběru přichází východní Berlín v roce 1966. Jde o chladné, ponuré město, které je v ostrém kontrastu s naleštěným Tel Avivem, jenž jsme právě opustili. Jejich cílem je proslulý nacistický zločinec, monstrózní doktor z Osvětimi, proslulý chirurgickými zmrzačeními, provádějící v koncentračních táborech. Tomuto nacistickému řezníkovi se podařilo uniknout a vklouznout do nové identity specialisty na plodnost doktora Vogela. Jessica Chastain předvádí palčivý výkon v roli mladé Rachel, vnímáme její bolest i zranitelnost. Marton Csokas přináší tělesnou živočišnost muže hořícího ambicemi. Ovšem ztrácí svůj „cool look“ ve chvíli, kdy se jim stanovený plán začne rozpadat a ohrožovat tak jeho kariéru. Naopak Sam Worthington ztělesňuje člověka, jehož svírá deprese, spravedlnost a lítost, chce se pomstít za smrt rodičů, kteří byli zabiti během holocaustu, ale nechce krevní mstu na místě, nýbrž chce dopravit Vogela před mezinárodní soud. Dva muži tvoří výbornou dvojici, tahají za Rachelninu loajalitu i její srdce.
Dluh je částečně řešen jako divadelní hra omezující se na klaustrofobický, východoněmecký byt, kde se mladý agenti potýkají s otázkou samotného lidství a kolik z toho by mělo být poskytnuto monstru jako je Vogel. Madden brilantně udržuje působení minulosti a přítomnosti, jde o pohybující se nákladní vlaky, kde kolize je nevyhnutelná.
Poslední kapitola napsaná v krvi Helen Mirren, posouvá rovnováhu sil ve filmu krátce ve prospěch přítomnosti, ačkoliv nakonec minulost vítězí. Mostem mezi vším je naprosto strhující a mrazivý výkon Christensena, který si tak opět zvýšil, od dob Jamese Bonda (Casino Royal), svůj mezinárodní kredit. Bylo by snadné hrát nacistického lékaře jako černé, bezduché stvoření. Co ho dělá tak hrůzostrašného, je způsob, jak se snaží svést mladé agenty, konfrontovat je z minulostí a dávat jim podněty, aby ho viděli jako člověka. A právě v jeho zdánlivé normálnosti je něco obrovsky mrazivého. Rozhodně nejde o příběh plný morality maskovaný do špionážního kabátu. Režisér má příběh pevně v rukou a nabízí nám i vynikající choreografii akčních scén, které jsou Bourneovské kvality. Takže Dluh je jak krvavý tak i inteligentní. Obratně spřádá tajemství, špionáž, napětí thriller a tragédii v zajímavou bouři vyprávění a staví nás nekompromisně před těžkou volbu – co je důležitější pravda nebo spravedlnosti? – a to rozhodně není málo.
